--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Jedu si to svoje aneb proč se vyplácí a nevyplácí být samotář?

27. května 2014 v 18:09 | Lory |  S polibkem múzy
Krom mnoha jiného se lidé dělí také na tyto dva druhy: - tudíž ti, co berou jako samozřejmost mít okolo sebe skupinu lidí, se kterými se neustále baví a sdílí s nimi všechny svoje zážitky...
- a potom ti, kteří jsou samotářští, nikoho okolo sebe nepotřebují, vystačí si se vším sami a často chodí jako tělo bez duše...

Výhody a nevýhody samotářství
Spouta lidí tyto lidi odsuzuju a jednoduše uzavře frází: je divný případně divná. Ale někteří z nich, vlastně takřka všichni, mají svůj důvod, proč jsou takoví.
Takovou asi základní výhodou samotářství při spolupráci je to, že se s nikým nemusíte hádat, nemusíte se nikomu přizpůsobovat, prostě si jedete to svoje a jste svoji, nikdo vám do ničeho nekecá a všemu si velíte sami. Prostě je všechno po vašem a ne jinak.
Potom je výhodou to, že člověk samotář není na nikoho vázán, vystačí si sám se sebou. Já kupříkladu samotář nejsem, jsem hrozně stydlivej člověk, pokud možno mi pořád musí někdo dělat doprovod, jinak jsem nesvá a velmi často bezdůvodně nervózní, tohle těm lidem závidím, protože jim se nestane, aby zažili stejný pocit jako já, páč nikoho nepotřebují, jsou na samotu zvyklí.
Tohle postavení má ale spíš mnohem víc nevýhod než výhod. Na ostatní totiž působí nepřístupně, proto se s nimi často nikdo nebaví, často nemají přátele, nemají si s kým promluvit o důležitých věcech i o maličkostech, které každodenní život přináší, nmají se komu svěřit, což je podle mě musí zevnitř ničit, alespoň tedy některé.

Proč jsou tito lidé často bezdůvodně pomlouváni a odstrkováni?
Vysvětlení je úplně prosté, naprostá většina lidí totiž posuzuje člověka a přitom ho absolutně nezná. A to k tomu stačí tak strašně málo, maličko, malý detail, který změní vaše celkové smýšlení o dané osobě, ale na druhou stranu, jak máte tu maličkost najít, když vám to dotyčný nedovolí? Stačí znát jen část příbvěhu dotyčného a najednou hned uvidíte svět jinýma očima, jen ho musíte alespoň trochu pochopit.
Kupříkladu já jsem se kdysi jednoho člověka až vyloženě bála, poněvadž vždycky stával a vlastně pořád stává o samotě někde v koutě, na všechny okolo zírá takovým zvláštním pohledem vraha a je ve svém vlastním světě, společně se sluchátky. Ale pak se jednoho dne stalo, že se mnou prohodil slovo a najednou si říkám, vždyť není zas tak strašidelnej? Potom jsme se začali tak nějak víc bavit a psát, nyní ho už chápu, sice jenom z části, ale chápu, a je to úžasný člověk, ke kterému ovšem život nebyl tak úplně spravedlivý...
Nakonec tedy uplatím staré dobré přísloví: Nesuď knihu podle obálky.

Takže co je vlastně na tomto druhu lidí špatné? Více méně, nic, jediné co je od nás odlišuje je to, že na svět pohlížejí jinak a tam uvnitř jsou stejně fajn lidi, jako ostatní...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dájja Dájja | 27. května 2014 v 19:53 | Reagovat

Se sluchátky XD ;)

2 Jane Rose / SBéčko <3 / Jane Rose / SBéčko <3 / | Web | 27. května 2014 v 19:58 | Reagovat

Já jsem ráda sama :) i když občas moje srdce pláče po nějaké polovičce :(

3 Lory Lory | Web | 27. května 2014 v 20:13 | Reagovat

[1]: Njn inspirace :'D

4 Yakubi Teera Yakubi Teera | E-mail | Web | 27. května 2014 v 21:07 | Reagovat

Já patřím k samotářům. Je sice pravda, že občas zatoužím po někom, koho bych mohl milovat, ale pak si uvědomím, že být sám mi vlastně vyhovuje. Jak si tu psala, nemusím se na nikoho vázat, nikomu se nemusím zodpovídat. A hlavně - o svém životě si rozhoduju já sám.

Ale taky mám kamarády :) sice jen málo, ale to proto, že to jsou lidé, na které se mohu opravdu spolehnout :)

5 majas-serials majas-serials | Web | 28. května 2014 v 17:27 | Reagovat

Já jsem dřív byla docela samotářka, ale tak nějak jsem se z toho docela vytáhla, teď naopak nesnáším být sama bohužel ale většinou sama jsem, protože bydlím na vesnici a všechny kamarády mám ve městě :( Teda docela mě překvapilo, kolik lidí v anketě zažilo šikanu :(

6 Kikča Kikča | E-mail | Web | 28. května 2014 v 17:43 | Reagovat

Mám být upřímná? Já jsem v podstatě samotářka. Přesně, jak píšeš. Vystačím si sama. Nebo jsem spíše nedůvřivá. Je to nejspíš tím kolik trápení jsem zažila. Už prostě nikomu moc nedůvěřuji. Je to smutné ale je to tak. :/
Ach můj bože... Ale to přísloví je celkem trefný.. :-D

7 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 28. května 2014 v 21:11 | Reagovat

Jsem samotář a navíc samotář se sociálními skilly level Sheldon Cooper. To však neznamená, že bych se třeba s nikým nebavila... komu bych pak říkala první kraviny, který mě napadnou? Taky patřím mezi stydlíny, ale když už potřebuju někoho oslovit, většinou to nějak zvládnu (čokoláda :D). O maličkostech jsem ochotná mluvit, ale o těch vážných věcech ne. Obzvlášť ne s někým, o kom vím, že to rozhlásí všude možně. Některý věci by si prostě měl člověk nechat pro sebe. Počkat, to už možná odbočuju...

8 Camilla Camilla | E-mail | Web | 28. května 2014 v 21:28 | Reagovat

Na mé maličkosti je divné to, že jsem introvert, ale přesto sangvinik. Nedokážu si to vysvětlit. :D Ale to je jedno. Bývala jsem hodně samotářská. Držela jsem si od všech odstup, protože jsem se bála. Bála jsem se zrady. :) Teď z toho mám strach pořád, ale už jsem normálně mezi lidmi. :) Tenhle článek je úplně přesný a úžasný! Povedl se ti. :)

9 Faint Faint | Web | 29. května 2014 v 13:10 | Reagovat

Osobne som taký polo - samotár...Dlhé roky som v triede mala kamošky a potom BUM! Zistím aké sú, začínam počúvať LP všetko ide dolu vodou, sama sedím v lavici, čítam si, píšem si.
Skrátka a dobre, zvykla som sa chrániť sama, so slúchadlami v ušiach a vo vlastnom svete a tak to teraz aj vyzerá. Hoci som si našla po dlhom čase opäť reč so spolužiakmi. Mám pár dobrých kamošiek, ale neviem nie je to také..skrátka cítim sa stále ako z iného sveta.
Minulý rok na tábore som bola so skvelými babami na izbe, bola som ako utrhnutá z reťaze! :D A trošku ma mrzí, že istá osoba nevidela aká som v skutočnosti.
Mám rada samotu, keď sa prechádzam ale v jednej chváli tohto roka som bola rada, že som v tom momente nebola sama. Takže sama na bezpečnom miete by som povedala.
Ale bola introvertská duša sa stále prejavuje. Huh trošku som sa rozpísala.

10 markeet123 markeet123 | E-mail | Web | 29. května 2014 v 16:14 | Reagovat

Krásně napsané :) Já jsem dřív byla taky samotářka .. třeba ve škole na prvním stupni jsem seděla a kreslila si :D (taky jsem byla  pro všechny divná), protože jsem se s nikým nebavila a byla jsem strašně stydlivá ... naštěstí se to všechno už tak pět let postupně a pomalu mění !! :)

11 Melissa Melissa | Web | 1. června 2014 v 10:59 | Reagovat

Dosť často sa zamýšľam nad tým, či som samotár. Niekedy mám fakt nutkanie robiť všetko sama (lebo zo skúseností proste... viem, že sa neopláca na niekoho spoliehať), ale zas na druhej strany od ľudí "očakávam", že mi pomáhať budú. A preto by som povedala, že niečo ako "samotár" neexistuje... veď už z ľudskej podstaty je človek tvor spoločenskýa každý chce mať niekoho pri sebe... :)

12 leja leja | 26. března 2016 v 15:04 | Reagovat

Já jsem velký samotář. Doma je mojí stálou společmostí jen moje agama (protože to tak chci nejsem odstrkovaná) vyhovuje mi že nemluví a nemusím se nijak přizpůsobovat můžu být prostě taková jaká jsem uvnitř - snílek co má svůj svět. Ale ve škole by jste to do mně vůbec neřekli. Tam se vybavuju se všema pořád :). Ale doma jsem většinou u sebe v pokoji, asi je to tím že se ve škole moje společenská polovina nabaží a na řadu přichází moje dominantní introvertní polovina. Vlastně nikdo nezná moje nejhlubší myšlenky a je to kvůli tomu že mám prostě až příliš velkou fantazii. Když jsem byla menší vymyslely jsme si já a menší sestra vlastní fiktivní město, magický postavy a abecedu. Ale ve mojí osobnosti se to neuvěřitelně silně zakořenilo a dost často mi to skáče do hlavy. Třeba v noci v posteli přemýšlí m a fantazíruju jaký by to bylo létat na drakovi apod. To je podle mě velký důvod mojí zálibě v samotě - dovoluje mi odhodit každodenní starosti. Ve škole jsem však s stále s někým :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015