--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Masivní závislost

30. října 2014 v 16:15 | Lory |  Amaranthe
Jsou to už téměř dva týdny, co se na svět dostalo dlouho očekávané album skupiny Amaranthe pod názvem Massive Addictive. Oficiální datum vydání bylo 21. října 2014 - ale na YT se objevilo už někdy osmnáctého - a předem se venku ukázaly songy Trinity a Drop Dead Cynical (přičemž o DDC jsem vám už článek psala dříve a o Trinity se ještě rozepíšu zde) I přes to, že jsem se na něj neskutečně těšila, k napsání článku jsem se dostala až teď, na zdlouhavé hudební recenze jsem v tu chvíli neměla náladu ani pomyšlení, ale jak dobře víme: co člověka nebaví, většinou nemá moc dobrý výsledek.
Souhrně řečeno, tato deska se stylem poměrně dost odlišuje od těch předešlých, myslím si, že by to docela dobře rozpoznal i někdo, kdo tuto skupinu dlouhodobě neposlouchá. Řekla bych, že je vcelku zbytečné se tady rozepisovat obecně, tenhle typ recenzí já psát neumím a tak se radši dále zmíním o každé písni alba odděleně, jak to mám ve zvyku.


001. Dynamite
Osobně si myslím, že by se na albu daly najít lepší songy, které by se umístily jako otevírací singl, ale i přes to tohle nebyl špatný tah. Jak už jsem se určitě zmiňovala, píseň je vedena jinak než všechny předešlé, ačkoliv prvních pár sekund se mírně přibližuje bývalému typu hudby, hned jak Elize začne zpívat, cítíme v tom, že je něco jinak. Instrumentály jsou pěkné, zajímavé, podle mě poměrně dobře zakomponované do sebe, že elektro ani kytary s bicíme si nejdou vzájemně proti srsti. Ale ten zpěv mi přijde takový jiný... v refrému "Dynamite" mi to nehraje a ta atmosféra písně se mi zdá odněkud povědomá, ale i přes to úplně neznámá, působí z části až do "popu", na což u téhle kapely nejsem zvyklá. Netroufám si napsat nějaké číslo jako hodnocení, moje mínění se navíc bude určitě postupem času měnit, a tak jen řeknu, že v porovnání s ostatními songy na albu je to pro mě skladba zhruba někde uprostřed.


002. Drop Dead Cynical
Řekla bych, že je zbytečné sem přepisovat celý článek, který už jsem jednou v minulosti dala dohromady, koho by tedy zajímal můj názor na tento song, tak si ho můžete přečíst separe v tomto článku.

003. Trinity
Upřímně? Už na začátku jsem byla jak uhranutá! Tato píseň mě nadchla hned na první poslech a její tóny jsem dlouhou dobu nemohla vyhnat z hlavy. Instrumentály jsou něco úžasného, ten úsek, který je slyšet právě na začátek a opakuje se i nadále v songu, ten se mi líbí až přímo neskutečně moc. Co se zpěvu týče, pociťuji euforii návratu zpět, přijde mi to podbné tomu, co vytvářeli dřívě, to vystřídání všech třech zpěváků, jak jim to úžasně ladí dohromady. Elizin a Jakeův čistý zpěv a do toho řev. Krásné. Text mi připomíná svým způsobem The Nexus, má podobnou atmosféru, ale je pěkný. Také se mi moc líbí refrém, mám z toho až přímo mravenčení, z takového toho pocitu ve smyslu: Sakra, to jste to nemohli vydat dřív? nebo Sakra, proč jsem to už neslyšela před tím?! To nadržení z nádherné písně, tenhle pocit se mi stává jen u výjimečných případů, jako tenhle určitě je. Pro mě jeden z nejpovedenějších kousků alba.


004. Massive Addictive
Z počátku skladby jsem byla hodně zmatená, odstartovala sice pěkně, ale ten konečný výsledek a prvek elektra, který zde byl použit - byl použit ještě jednou na konci, mě trochu zklamaly. Je to pilotka. Podle téhle skladby se jmenuje celé album. Tak pochopte, že jsem čekala něco víc. Refrém je sice hezký a chytlavý, ale mezi ním mi to trochu drhne, takové záchvěvy, které moje uši neslyší rády, i když někomu jinému se to líbit může. Styl, kterým zde byl podán řev, se mi taky přespříliš nelíbí, moc se mi to do toho nehodí, nebo když už, tak jinak. Instrumentály mi připadají takové více méně prázdné. Dobře, přiznávám, že v refrému mě to chytá, tam je pěkně zkombinovaný zpěv i s insrumentály, ale ty části mezi ním mi vážně nějak nesedí. Předpoládala jsem, že tahle písnička bude bomba, ale moje očekávání bylo přehnané, i když netvrdím, že se mi nelíbí.

005. Digital World
Nemůžu si pomoci, ale Digital World mi ze začátku neskutečně připomněl Mechanical Illusion. Henrikův začáteční zpěv-řev mi tam ale opět nějak nepasuje, stejně tak ani ty instrumentály, které ho doprovázejí, připomíná mi to nějakou píseň vypuštěnou v baru z repráků, které jsou rozbité, dále je to pak lepší. Hned po nástupu Elize jsem nadšená, slyším v jejím hlase, jak si tu hudbu užívá, je tak vyvážený, stejně jako Jakeův doprovod. Sálá z nich radost a to je ono, to je to, co jsem v předešlých skladbách hledala. Ta velká mezera u závěru skladby mě trošku zmátla, byla podle mě až moc dlouhá a nic se v ní nedělo, ale ten následný řev byl mistrovský, takhle se mi to líbí Henriku, takhle to má být.

006. True
Instrumentálně slibné od začátku, takový menší oddech. Když se rozezpívali, nemůžu si odepřít to slovo... uklidňující. Takové pomalé pěkné a celkově pohodové, zrovna jsem v tom rozpoložení, kdy poslouchám buď vyloženě řvací songy nebo právě skladby tohoto typu. Možná bych maličko ubrala v doprovodu, aby to bylo takové klidnější, ale to už by to zase nebyli oni, takže nechme to tak, jak to je. Řev se do tohohle singlu nehodí, je dobře, že ho tam nedali. Jak už jsem řekla, True na mě působí pohodově, ale nejspíš bych jí nezařadila mezi ty nejpovedenější, za to zasluhuje hlavně její jednoduchost, což v jednom ohledu chválím, ale v tom druhém dám vždycky přednost těm propracovanějším, co mají více šťávy.

007. Unreal
Úchvatný a velkolepý start, za to je u mě velký palec nahoru. Ale teď si nemohu pomoci, že ta hlavní linka, která se vyznačuje jako ty chvílemi pravidelné "tepy", na mě působí, jako kdybych ji docela důvěrně už z nějaké jiné skladby znala, jen si nemohu vzpomenout z jaké. Netvrdím, že se mi nelíbí nebo je špatná, ale ty "tepy" jsou přehnané. Prvky elektra opět musím pochválit, jsou jednoduché, ale skvěle se tam hodí. Zakočení prosté a výstižné. Přes to bych ale tenhle kousek spíše přiřadila k těm mým prozatím méně oblíbeným z alba, především kvůli té hlavní melodii.

008. Over and Done
Klávesové skladby mám moc ráda, působí tak lehce a svobodně, především proto mě začátek písně tolik navnadil. Ten zpěv je pro mě jako pohlazení po duši, sólo se mi líbí, konečně si ho můžu vychutnat. Když se potom přidá i Elize, je to jako kdybych slyšela vílu, jako kdyby v té hudbě přímo tančila. Ale přiznám se, že kdyby byla celá skladba takhle totožně vedená, bylo by to na mě moc, proto jsem ráda, že se nakonec docela rozjela, to stupňování a prostor nechaný pro instrumentýly je v tomto případě k nezaplacení.


009. Danger Zone
Už podle názvu jsem něco takového očekávala. Skvělé umístění, po tak oddychové chvilce, tohle sedlo jak facka - ale v dobré smyslu. Scream je mistrovský, strašně pěkně se to poslouchá, ještě v pozadí s Elize. Instrumentály mám zase pocity, jako kdybych se částmi a chvilkami ocitla v jednom ze dvou starých alb, elektrem jsem byla nadšená, stejně jako celkovou kombinací, na druhou stranu mi zase okamžiky drhl zpěv, hlavně když se šlo více do výšek. Kde se něco na dokonalosti přibralo, jinde se zas ubralo.

010. Skyline
Rozjezd skladby se mi líbí, jen mi přijde možná až trochu přehnané, jak se snažili nandat všechno do jednoho kousku: zpěv, elektro, řev i kytary s bicími. Možná kdyby to více rozložili, vyznělo by to lépe, chápu, že ten efekt, který vznikl, s největší pravděpodobností přesně chtěli vytvořit, ale na mě je to až moc utěsnané, když se potom song více rozjede, je v tom hned ta volnost cítit, jak to není tak strašně moc na sobě. Instrumentální úseky jsou možná až moc dlouhé, nejdřív se tam nacpe všechno a pak najednou nic, takový menší paradox, co mi na tom vadí. U konce především u Jakea když postupně zesiluje hlas, mám zase dojem, jako kdybych tu melodii od někoud docela dobře už znala před tím. Celkově jsem docela spokojená, ale jak jsem napsala už předtím, nic není bez vady a tady to zkrátka blbě rozložili.

011. An Ordinary Abnormality
Začátek se mi neskutečně líbí: to to jede, to to jede! Líbí se mi screamová část, jen ten přechod do čistého zpěvu je potom trošku zvláštní, ať se na to dívám, co se zpěvu týče nebo instrumentální stránky. Skladba na mě působí částečně jako slepovaná, jako kdyby se skládala z více dílů. Jeden s řevem a druhý, který záčíná zvoláním "Oh, why?" - všimněte si zde toho dokonalého souzvuku jejich hlasů, paráda. Je to podle mě docela zřetelně slyšet, i když pokud to vezmu z druhé strany, tohle spojení se asi moc dobře jinak obejít nedá.

012. Exhale
A dostáváme se k poslednímu songu alba, zbylé dva už jsou pouze na deluxe vydání a sice se pro to asi tohle označení nehodí, ale já jsem acoustic verze nikdy moc nepovažovala za úplně plnohodnotné části desek, vždycky jsem dala přednost originálu a tyhle verze se mi většinou ani moc nelíbí. Zpět k věci, Exhale, další z počátku klávesová pecka, hned co se ale rozjede, je mi jasné, že jejich volba, umístit ji na závěr, byla velmi dobrá. Zpěv mě doslova očaroval, ještě teď, když píšu, si musím kývat hlavou do rytmu, trochu mě ale rozrušil ten řev, chápu, že je to jejich styl, ale do téhle skladby se mi moc nehodí, připadá mi to tak trochu zbytečné, už je tam toho dost a tohle nebylo zapotřebí. Celkově se mi kombinace nástrojů a hlasů neskutečně zamlouvá, je to strašně chytlavé a pro mě určitě patří mezi ty lepší. Nádherná.

013. Trinity (Acoustic)
Jak už jsem řekla, acoustic jsem nikdy nebrala moc vážně. Musím ale říct, že u Trinity mě to docela překvapilo, je to takové lehké, milé, hezké, procítěné... taková labuť, u které mnoho lidí nepředpokládalo, že se jí někdy z kačátka stane, nebo aspoň takhle to vidím já, myslela jsem si, že si ji nakonec ani nebudu pouštět, ale teď zní mám mrazení po zádech, jako kdyby začalo sněžit. Je to zvláštní, ale vážně mám ten pocit, jako kdyby na mě spadaly sněhové vločky.

014. True (Acoustic)"
U téhle písně mi přišla acoustic verze trošku zbytečná, protože ta písnička už sama o sobě mi připadá taková docela "pomalá" - ona sice pomalá není, ale když to porovnám s jinými, tak na mě tak působí. Špatně provedená verze to určitě není, ale já se po ní asi neutluču, pustím si jí, až si budu přehrávat celé album, ale samostatně nejspíš ne.


Na závěr musím říci, že mě album nezklamalo, ale ani nijak extra nenadchlo, splňuje docela dobře moje představy, přesně jak jsem předpokládala. Jsou tu skladby krásné a velice povedené, stejně tak se tu nacházejí i slabší články, ale celkově vzato musím říct, že všechny, úplně všechny, jsou hezké, ale nemusí sednout každému, konec konců jde o konkrétní názor člověka, co se líbí mě, nemusí se líbit vám a naopak. Songy působí na posluchače lépe jednotlivě, než když si je pouští po sobě, každý má totiž své triumfální zakončení a začtek, které k sobě z druhým v pořadí ne vždy zrovna dokonale ladí. Pokud bych měla celé Massive Addictive shrnout jedním slovem, tak je to: "jiné". Změnili se, ale přes to zde občas zaslechnu návrat zpátky ke kořenům. jejich styl je jiný, než byl dříve, ale stále jsou to oni, stále je to krásné, akorát každý z nás se vyvíjí. Mám-li být upřímná, zatím bych nejspí dala přednost songům ze starších desek, ale to všechno se může časem změnit, názory se mění a záleží taky na tom, jak moc si je naposlouchám či za jakých okolností.netroufám si sestavit nějaký žebříček už teď, ale momentálně mám nejvíc v oblibě song Trinity a Digital World, ty si určitě poslechněte.
Kdo Amaranthe nezná, určitě doporučuji se s nimi seznámit, protože je to talentovaná mladá skupina, která stojí za to, investovat do ní čas, určitě nebudete litovat. To jest vše k mému pokusu o recenzi, jsem vděčná všem, co alespoŇ část přečetli, vím že je to dlouhé.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 30. října 2014 v 20:39 | Reagovat

Krásný a podrobný článek (já ho nazvu  skvělou recenzí). Tu skupinu neznám, tek jsem se důkladně poučila. Bezvadně jsi to sestavila. ☼☼☼

2 Terez (Natally) Terez (Natally) | Web | 30. října 2014 v 21:24 | Reagovat

Ahoj, jsem zpátky na blogu (dalo by se říct), ale nevím, zda jsme pořád affs, když jsem byla dlouho pryč. Prosím když tak si přečti tento informační článek a dej mi vědět, díky :) : http://blogjedneholky.blog.cz/1410/jak-to-je .

3 majas-serials majas-serials | Web | 30. října 2014 v 22:25 | Reagovat

Nechápu jak toho k jedné písni můžeš tolik napsat, za to tě obdivuju, já nedokážu pomálu ani vyjádřit emoce, které z písně mám. :D Tak nějak poslední dobou nejsem o albech informovaná, takže jsem vůbec netušila, že mají nové album, v blízké době si ho poslechnu. :)

4 - monika - - monika - | Web | 31. října 2014 v 13:22 | Reagovat

Amaranthe si občas poslechnu ...pěkně ses rozepsala ...to já bych neuměla napsat recenzi ...

5 Nats Nats | E-mail | Web | 31. října 2014 v 21:27 | Reagovat

Tuhle skupinu neznám :) Ale bylo to dost poučné :) Hezky jsi to napsala :)

6 Kikča Kikča | E-mail | Web | 31. října 2014 v 21:39 | Reagovat

Skupinu neznám vůbec.. :-D
Docela by mě ale zajímalo, jak se dokážeš takhle krásně rozepsat u každého článku, je to až pozoruhodné a já tě za to obdivuji :-). Z jedné písně dokážeš vydedukovat tolik nádherných slov, které jsou čtivé. Uhm... V čem spočívá toto tajemství? :-D

7 Kačíí Kačíí | Web | 1. listopadu 2014 v 8:31 | Reagovat

:O Já jí neznám :O Tu skupinu jsem jaktěživa neslyšela, ale písničky maj hezký:)) Je super jak ke každé písničce napíšeš jak se ti líbila a o čem je, opravdu super:33

8 LuiSummer LuiSummer | Web | 1. listopadu 2014 v 9:30 | Reagovat

Docela obdivuju že takhle dokážeš hodntit. Nevím asi bych to neuměla sepsat přece jen každý má jiný hudební vkus. Mě se poslední dobou zalíbily písničky od Disciple  a strašně na tom ujiždím.

9 Vall Vall | Web | 1. listopadu 2014 v 15:25 | Reagovat

Skupinu vůbec neznám, ale obdivuju tě za tento článek!:O:)

PS: Na mém blogu jsou dva důležité články: vyhodnocení kontroly affs a rozdělení affs.  -
http://vaja121.blog.cz/1411/vyhodnoceni-kontroly-affs-rijen
http://vaja121.blog.cz/1411/affs-rozdeleni-listopad#komentare

10 - monika - - monika - | Web | 2. listopadu 2014 v 10:52 | Reagovat

děkuji ...

11 Sharrie Sharrie | Web | 25. listopadu 2014 v 21:57 | Reagovat

Super recenze, jen nemám ráda to rozdělování na jednotlivé písně, přijde mi to trochu jednoduché, raději píšu celkový dojem a výpíchnu ty nejlepší skladby, když už :-) Ale to je jen můj názor, mě se to tak prostě jako redaktorovi píše líp. Určitě se ode mě nenech odradit od recenzování, tak to rozhodně myšlené není :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015