--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Skrývat svou osobnost není řešení

18. října 2014 v 17:02 | Lory |  S polibkem múzy
Včera nebo dnes, před rokem i za měsíc, ať už si to uvědomujeme nebo ne, náš svět ovládají takzvané módní vlny. Většina populace pochoduje jako ovce ve stádu, všichni jsme stejní a chováme či oblékáme se podle nějakého vzoru a když se pak najde někdo, kdo jde v protisměru, ostatní se mu akorát stranní. Někteří odolávají i přes to, že se stávají odpadlíky, ale každý z nás touží po přátelích a lidech, kterým na nás záleží nebo po něčem, co by se dalo nazvat jako "uznání" a proto se velká část z těchto výjimečných bytostí jednoho dne také obrátí a splyne s davem, utápí tak tím svou vlastní osobnost, za cenu toho, že zapadne. Ale proč? Je tohle dobře? Osobně si myslím, že právě v těchto lidech leží naše budoucnost, v rukou těch, kteří se rozhodli jednat podle sebe. Všichni jsme dostali stejné právo na život a je jen na nás, co s ním uděláme, proto bychom měli dělat to, co chceme, měli bychom se chovat tak, jak to cítíme a vykonávat věci proto, že jsme se tak rozhodli my, ne proto, že to chce okolí nebo tak činí všichni ostatní, nenechme se ovlivnit a věřme si. Měli bychom takovýmto existencím dát šanci, protože to, co je jiné, nemusí být vždy nutně špatné, bohužel touto zásadou se dnes moc velká část populace neřídí a všichni by si měli uvědomit: Pokud někoho nebo něco nechápu, měla bych to nechat být nebo se aspoň snažit tomu rozumnět. Často totiž stačí jen malinký díl, část skládačky, abyste pochopili a najednou zjistíte, že všechno je úplně jinak, že být na místě dotyčného, chovali byste se možná úplně stejně. Naprostá většina těch, kteří se na tyto lidi koukají skrz prsty, o nich navíc kolikrát nevědí vůbec nic a tak je bezdůvodně označí naprosto podpovchním slovem "divný" případně "divná". Jenže proč? Svým způsobem nic není divné ani špatné, na všechno se dá totiž podívat ze dvou stránek a tak věřte, že jestli někoho nechápete, vidíte jen tu jednu stránku, ale ta druhá tam určitě taky někde je, jen ji musíte najít. Vyslechněme si názory všech a akceptujme je, protože všichni jsme jen lidé a všichni máme právo se vyjádřit, proto by všechny naše názory měly dostat stejně velkou šanci se prosadit. Osud lidstva náleží právě v rukou lidí, kteří se rozhodli jít za svým názorem a rozdílnou cestou, protože kam bychom došli, kdybychom všichni byli stejní a jednotvární?



Možná to spočívá a souvisí jen s mou povahou a je to ve mě, několik lidí o mě už nejednou řeklo, že jsem zvláštní. Někteří tvrdí, že mám zajímavé psané názory a jsem chytrá, někdo jiný mě zase vidí jako toho pošuka, ale kdyby to měli zkombinovat, nedokáží to a v tom to je, protože kdyby mě skutečně znali, nebudou ve mě vidět jen tu rozumnou holku nebo jen toho blázínka v černém, ale budou mě brát takovou, jaká jsem se vším všady a to je důkaz toho, že lidé na které si poukazujeme, potřebují jen jednu jedinou věc: poznání a pochopení. Jsou tací, kteří se jen chtějí izolovat od ostatních, jelikož jsou již natolik otupeni nedůvěrou v sami sebe a pesimismem, nemají lehký život a nechtějí ho komplikovat ostaním a pak jsou takoví lidé, kteří se jen rozhodli jít za svým cílem a druzí je mezi sebe nevezmou. Je to smutné a hloupé. Navíc trapné. Já se snažím takovýmhle lidem dát šanci a pochopit je, protože oni si to zaslouží, z minulosti znám dobře ten pocit, jaké to je, když se s vámi nikod nebaví a svým způsobem i dnes, pokud vejdu do neznámého prostředí - když si to tak vezmu, krom lidí ze školy, nemám žádné přátele, ale říká se, že je lepší mít pár pořádných než-li tuce falešných - jeden by totiž vůbec neřekl, jak úžasní lidé to kolikrát jsou, chce to jen tu šanci. Nedávno jsem jela ve vlaku - kdo čte blog pravidelně, ví kam a při jaké příležitosti - a nachomýtla jsem se k jedné diskuzi o lidech, kteří se nacházeli v jiné části vlaku. Bylo mi z toho více méně do breku, když se bavili o dotyčném a ani se neobtěžovali použít jeho jméno, stačilo jim používat "To je ten divnej." Nesnáším když mě někdo označuje slovem divná - ano, už se mi stalo nejednou, že jsem zaslechla útržek rozhovoru o mé osobě - jenže o to víc mě irituje, když tak někdo nazývá lidi, které mám ráda. Když se potom podobné věci diskutovali ještě o jedné holce, se kterou se skoro nikdo nebaví, ale já občas ano, chci jí poznat, tak jsem se už neubránila prosté poznámce nebo spíše otázce: "Proč? Proč ji nemáte rádi?" Víte jaké se mi dostalo odpovědi? "No já ani nevim." A tak dále. Ale ksakru, pokud někoho nemám ráda, mám k tomu snad nějaký pořádný důvod, nebo ne? Tohle si ti dotyční nezaslouží. Netvrdím, že všichni lidé z mého okolí patří do top listu oblíbených, to vůbec, ale když už já nemám někoho ráda, má k tomu důvod a kdykoliv připravenou obhajobu a nejsou to jen nějaké prkotiny.

All I want to do is be more like me and be less like you. Can't you see that you smothering me?

Proto teď vyzývám všechny, kteří si tenhle článek přečetli, aby se nad sebou zamysleli a položili si několik otázek: Máme tohle skutečně za potřebí? Něměli bychom se introventům spíše snažit pomoci lépe vycházet s ostaními ve společnosti než je bezdůvodně odsuzovat? Proč se chováme podle vzoru, když uvnitř jsme každý jiný? Proč potlačujeme svou osobnost? Denodenně přicházíme o desítky zajímavých lidí s potenciálem. Uvědomte si, že když se všichni budete chovat stejně, nikdy nic nedokážete a svět to nespasí, protože náš osud leží právě v rukou těch, kteří se rozhodli jít podle sebe. A nakonec si přečtetě staré známé přísloví: Nesuď knihu podle obalu. Protože ne všechno je vždy takové, jak se na první pohled zdá, někdy v kladném, jindy bohužel v záporném slova smyslu, ale je to pravda a fakt, který se nemůžete snažit dál popírat, jak tomu v mnoha případech je.

Alone in last, we can sit and fight and I've lost all faith in this blurring light, stay right here we can change our plight, storming through this despite what's right...

Slibte si jednu věc: zítra dám někomu dárek. Zítra někomu daruji šanci.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jaké je vaše nejoblíbenější roční období?

Jaro
Léto
Podzim
Zima

Komentáře

1 HockeyGirl HockeyGirl | E-mail | Web | 18. října 2014 v 19:06 | Reagovat

Moc hezký článek plný uvažování. Myslím si a naprosto s tebou souhlasím, že člověk by neměl být s davem ať v tom oblékání nebo chování. Vždyť každý je sám originál, každý má své názory na určité věci, nemůže přece každý mít vše stejné, jako ten druhý. Já jsem nikdy nebyla ta, co by měla například stejné oblečení jako moje nejlepší kamarádka, i když má třeba lepší možnosti a lepší oblečení. Ano, třeba jí něco závidím, ale to hned neznamená, že bych si to taky chtěla koupit. To mě naopak přijde směšné dělat ze sebe "náhražku" nebo kopii někoho jiného. A co se týče citů nebo názorů, tak už vůbec ne. Podle mě to ani nejde, aby měli dva lidé naprosto stejný názor na cokoliv. Ano, třeba se mnoha lidem může líbit jedna věc, ale kdyby to měli víc popsat (ten pocit či názor), tak vždycky bude rozdílný. A já jsem typ, který si v zásadě obléká co chce a co se mu líbí. Nejdu s módou, nedívám se na to, co letí. A že se to někomu nelíbí, tak to je mi už tuplem jedno. Pokud se mi líbí třeba styl hip hop a nosím takové oblečení, tak proč bych se měla dívat na to, jak se na to bude dívat moje okolí. Na střední školu se mnou chodila jedna holčina, která byla řekněme "při těle", ale byla to hrozně fajn holka, vtipná, kamarádská, nenechala si do ničeho mluvit. A hlavně do oblečení, protože nikdy nenosila rifle. Nosila vždycky jen barevnější tepláky a poslouchala i takový styl hudby. A nikdo ji nikdy nekritizoval, protože se to k ní i hodilo a člověk si i zvykl, že ona prostě nosí tepláky. No a co? Podle mě si člověk může oblékat co chce, jsme přece svobodní a upínat se na dav je podle mě na hlavu. Ani já se na lidi nedívám a nosím si a myslím si cokoliv ;)

2 Jane Rose / SBéčko <3 / Jane Rose / SBéčko <3 / | Web | 18. října 2014 v 19:53 | Reagovat

Nezlobse, ale já jsem tvůj článek nečetla protože už nemám dneska na nic energii... jsou u nás děcka od mladšího bráchy a dnešek byl dost náročný :O jen jsem ti chtěla poděkovat za všechny hezké komentíky :)

3 Hailey Malfoy Hailey Malfoy | Web | 18. října 2014 v 21:24 | Reagovat

Skvělá úvaha :) Sama se za takovou osobu považuju (ehm...). Ano, snažím se sice nezaniknout, někdy i proti své vůli souhlasím, jen aby mi dali pokoj, ale své názory a všechny ostatní věci, které jsou prostě moje a liší se od ostatních, tak mám dál. Nikdo mi je nevezme. Jsem introvert a tečka.

Mimochodem bych tě chtěla požádat, jestli bys nemohla změnit můj odkaz i mou přezdívku u Affs. Mám teď blog nový (hailey-malfoy.blog.cz) a přezdívku taky jinou :)

4 adellestylinson adellestylinson | Web | 19. října 2014 v 9:14 | Reagovat

super článek! píšeš strašně dobře, taky bych chtěla umět takhle psát články x) Jinak, přečetla jsem si to celý a souhlasím s tebou - člověk by neměl být jen další ovečka ale měl by být svůj - v oblékání i názorech a povaze...
A jak si tady psala o tom, že někdo si povídal o tý holce - u nás ve třídě každý někoho pomlouvá. Nejhnusnější je když slyším něco o sobě x)
no ale fakt dobrý článek, píšeš moc hezky ^^

5 Kelly145 Kelly145 | Web | 19. října 2014 v 10:57 | Reagovat

Pekná úvaha :)

6 silluety silluety | Web | 19. října 2014 v 16:56 | Reagovat

Ani sakra nechápu, kde se v tobě takové luxusní psaní bere O.o kámo, vystihla jsi to dobře (y)
jo, ale ono se to lechce řekne ale hůř udělá.. když se podívám např. na sebe, jsem tak na půl.. jsem svá, ale stále chci nějak zapadnout :/ myslím si, že nikdo není sám sebou.. to snad jenom ve filmech a v knížkách :D
ale dost dobře napsaný (y) :3

7 steel32 steel32 | Web | 19. října 2014 v 17:38 | Reagovat

áá, naprostej souhlas! :D
sem ten typ, co absolutně nepochoduje a nevim jestli se díky tomu cejtim dobře nebo špatně :D
každopádně v jednu chvíli sem se snažila bejt jako ty dnešní děcka a teda..nejhorší tři měsíce :DDD
naopak, tenhle typ lidí miluju, jak si prostě všimneš, že jsou jiný než ostatní, absolutně bych se s nima nejradši začala bavit :D

8 Vall Vall | Web | 19. října 2014 v 20:11 | Reagovat

To je krásnej článek. Ten obrázek, aww!
Souhlasím s tebou ... Rozepíšu se o tom zítra :-)

9 Luci Luci | E-mail | Web | 19. října 2014 v 20:21 | Reagovat

Dobře, pokusím se zítra dát někomu šanci... Mí spolužáci mě taky považují za divnou, podivína, šílenou holku... Prostě za všechno možné... Většina z nich mě ale ani nechtěla pořádně poznat a jen o mě šíří drby... Možná proto, že nesleduji módní trendy a nosím, co se mi líbí... Nechovám se tak, jak se ode mě očekává... Nemyslím si to, co všichni ostatní... Ale abych byla upřímná, mám ve třídě dvě holky, jejichž společnost opravdu nikdy vyhledávat nebude... Snažila jsem se je pochopit, ale když jsem je lehce poznala, přestala jsem o to mít zájem...

10 Kikča Kikča | E-mail | Web | 19. října 2014 v 21:07 | Reagovat

Tak já nemám slov.
Moc pěkná úvaha. :-)
Valím oči O.o :O

11 Kačíí Kačíí | Web | 20. října 2014 v 13:46 | Reagovat

Nejraději na tvém blogu mám takovéhle úvahy a tak... prostě se do toho vždycky vžiju a zato ti moc děkuju:)) Moc pěkný článek... ukápla mi i slzy, což se moc u článků neděje... :))

12 Vall Vall | Web | 20. října 2014 v 17:54 | Reagovat

[8]:
Miluju tyhle úvahy!
Já se oblékám podle toho, co se mi líbí.Klidně i věci od vietnamců, to jsou taky lidi!
Nepotřebuju jít s davem. nepotřebuju mít každé značkové oblečení a nebo každý měsíc nový mobil.
Nesnáším, když někdo odsuzuje podle vzhledu, proč?! Ale tohle je dnešní doba: Jsi tlustá - budu ti nadávat. Jsi hubená - budu ti říkat anorektičko.
Nechápu, fakt.
Já se bráním, když mně někdo nadává. Nenechám si to líbit! A taky se zastávám ostatních dětí, když třeba jim někdo nadává, že je 'anorektička' nebo 'tlustá'.
Taky si už se všemi, co slyším, že mě pomlouvají si to vyřizuju z očí do očí. Nesnáším pomlouvání za zády O.o
Dneska nám jedna paní ve třídě řekla, že si nevybíráme s kým budeme v práci, s kým budeme ve třídě, s kým se potkáme ... že to určuje osud

Boží článek, fakt!♥

13 majas-serials majas-serials | Web | 23. října 2014 v 20:32 | Reagovat

Mluvíš mi z duše, já mám ráda svůj určitý způsob oblékání, ale bojím se tak chodit, jako prnví den na vejšce, bála jsem se, že si mě lidi zaškatulkujou a nebudou se semnou bavit. Hm ha věřit si, to bych potřebovala, možná, že kdybych neměla pořád poďobanej xicht, šlo by to líp :D Taky mám pár pořádných přátel a s tím si vystačím. Když jsem byla na jazykovce rok, tak jsem udělala jednu věci, že jsem se od začátku chovala jako cvok a lidi mě tak nějak brali, prostě a když jsem udělala něco divnýho, tak si řekli dobrý to je Ája, u ní je to normální, škoda že jsem si tohle nepřenesla na vejšku, no zkusim se nějak sebrat, skvělý článek, skvělé téma. :) Ten závěr mě skoro rozbrečel Slibte si jednu věc: zítra dám někomu dárek. Zítra někomu daruji šanci. - To je krásný..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015