--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Don't leave me alone

5. dubna 2015 v 15:45 | Lory |  (psycho)úvahy a zpovědi jedné náctileté
Je tajemná, je krásná. Jsou s ní spojena muka a bolest, zoufalost a smutek, zároveň ale i záchvěvy naděje na nové začátky a radosti. Prochází se mezi námi a vyhlíží osoby, ke kterým by se přidala. A nebo snad ne? Možná je ani hledat nemusí, jelikož je všudy přítomna. Každý z nás se s ní zná, i když o tom možná neví nebo se snaží tvrdit opak. O kom, že je řeč? Ach ano, o samotě, o té tajemné a tak nádherné paní. Vcelku paradoxní je tato záležitost, zdá se mi. Ačkoliv ne každý z nás si to dokáže - nebo respektive chce - uvědomit, nakonec jsme vždy a všude sami, aniž by se nás někdo ptal, zda o to stojíme nebo jestli se nám to líbí. Vždycky jsme i byli a budeme.

I když jsme obklopeni lidmi, že se na našem metru čtverečním prostoru nemůžeme ani pohnout, v krajních situacích jsme vždy jen my sami. Můžeme požádat a možná i dostat radu, nechat se popostrčit kupředu, někomu se vybrečet na rameni a dočkat se pohlazení po vlasech, na znamení pomoci či snad snahy o uklidnění... jenže rozhodnutí a činy zůstanou vždy na nás. Kdo tam v hlavě mi řekne, co je správné udělat? Co bych měla nejlépe říct, aby to bylo vhodné? Jak? A proč? Nikdo tam není, jsem tu jenom já a moje zdánlivě prázdná mysl. Tehdy veškerá podpora zvenčí přichází vniveč. A mít tuhle dámu ráda? Jde to vůbec, oblíbit si někoho takového? Kdo nás zžírá a ničí, bourá naše obranné zdi a vyvolává temné bouře v našem nitru. Obrovská vlnobití a útoky na naši vůli, rozsýpá nashromážděný klid s příchodem chaosu a zoufalství. Můžeme si najednou připadat tak maličtí a neskutečně slabí. Ne, zde už nejde o to, jestli jsem sama ráda nebo nerada. Tady jde o to, jestli se s tím dokážu smířit. Nějak. Jakkoliv. Někdy je to těžké a jindy ještě těžší, ale i přesto samota dokáže být také dobrá přítelkyně. Ano, zní to šíleně, jako konec konců po důkladnějším zvážení a prozkoumání většina záležitostí, které obsahuje tahle podivnost, jež je častokrát nazývána označením "život". Tenhle patvar asi všichni známe, že?
Ale přes všechno, co jsem teď řekla, nastávají chvíle, kdy chceme být jednoduše sami bez výhrady. Cože? Neodporuješ si tak trochu? Ano i ne. Sami jsme pořád, ale občas je třeba to ještě umocnit zeslabení tlaku z okolí. Najít místečko, kde nikdo jiný není. Osamocený kout. Skutečně nikdo, až na mne a tajemnou dámu. Čas jako by se zastavil. Člověka napadají věci, na které by ještě před okamžikem možná nikdy nepřišel. A v tom to je. Když se jeden aspoň na chvíli rozhodne utéct od reality, napadá ho všelicos. Zřeštěné, ale i užitečné věci. Bývám ráda sama. Můžu se alespoň trochu naučit samostatnosti a to je dobré. Protože až nastane den, kdy všichni ostatní někam odejdou, co budu dělat? Kam půjdu? Musím být ráda sama, jelikož tudy jede vlak. Koleje nejdou jen tak překopat, tak už to prostě je. Kdyby šlo je vzít a přenést na jiné místo, bylo by to až přespříliš snadné. Pro nás všechny. A tak se s tím musím smířit. Každý z nás musí. But don't leave me alone, can you hear me? Promise... please.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 silluety silluety | Web | 5. dubna 2015 v 15:57 | Reagovat

Dokale napsaný a já snad už ani nevím co k tomu dodat.. napsat. Chceme být s někým, ale na druhou stranu i sami. A jak si říkala, odporuje si to, ale i ne. Je to strašně pěkně napsaný, aneb jako vždy :3
Jinak jejich nový album jsem zatím neslyšela, protože není čas a je toho hodně, ale některý ty písničky jsem už zaregistrovala. např. I am machine :) a zrovna takhle se mi teda líbila :)) na další se budu muset podívat, ale zatím se mi album líbí :) ikdyž jsem všechno neslyšela.

2 BeeDee BeeDee | Web | 5. dubna 2015 v 23:03 | Reagovat

Ahoj! Ráda bych vás pozvala na svůj nový blog: a-l-i-v-e.blog.cz
Omlouvám se za spam.
Přeji pěkný večer =)

3 Beatricia Beatricia | Web | 6. dubna 2015 v 8:40 | Reagovat

To je perfektní procítěná úvaha. Já jsem ráda sama, ale ne osamělá. V tom je rozdíl. Pravda je ta, že na všechna důležitá rozhodnutí ale zůstáváme sami. Jen já a můj mozek, intuice a zkušenost. Můžeme sice dostat rady, ale konečné řešení je na nás. ☼☼☼

4 Camilla Barnet Camilla Barnet | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 10:14 | Reagovat

Naprosto chápu... Osamělost je na prd, ale nevím, jestli není horší to, když chceš být sama a prostě nemůžeš...
Úžasná úvaha mimochodem. :)

5 HockeyGirl HockeyGirl | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 12:27 | Reagovat

Máš u mě diplom za bleskovku ;)

6 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 6. dubna 2015 v 13:41 | Reagovat

Není poprvé co od tebe čtu úvahu. Ať už se jedná o jakoukoliv vždy mi vyrazí dech. Nechápu jak jenom to děláš. Popravdě teď sedím a koukám do prázdna a přemýšlím. Tvůj článek mi něco dal. Samota je hrozná, ale někdy je to jediné po čem toužím. Člověk by neměl být sám, jinak se zblázní - možná pravda, možná ne.
Nikdy jsem nečetla takovou úvahu o samotě (a že už jsem jich četla dost), ale žádná mi nedala tolik, co tvoje. V posledním odstavci jsi to shrnula..výstižně.... I promise.

7 Allex Allex | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 14:59 | Reagovat

Krásně napsané, opravdu. Být sama je pro mě potřeba. Někdy chci jen utýct od všech lidí a od všeho toho hluku. Chci jen být sama. Nic víc, nic míň.
(Jinak, pokud bys chtěla, můžeš se přidat do mého projektu, jak jsi psala. Tedy pokud bys mohla a zvládala to. :))

8 L.| OutOfHell.blog.cz L.| OutOfHell.blog.cz | Web | 6. dubna 2015 v 16:29 | Reagovat

Je to opravdu skvěle napsané a nutí mě to zamyslet.. Můžu mít kolem sebe miliardy lidí a stejně budu na spoustu věcí sama. Musím se přiznat, že někdy je samota opravdu lepší. Nepotřebuju slyšet názory 20 lidí, když stejně mám v hlavně názor svůj. Je pravda, že názory jiných nás sice můžou pošoupnout, ale samota nám dá nadhled a odstup od situace, možnost vše vyřešit ve svém nitru a nenechat se ovlivnit okolím..

9 WaterLily WaterLily | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 17:15 | Reagovat

Napsala jsi to hezky a krásně se to četlo :) Každopádně mně nevadí, když jsem sama, vcelku mám samotu :) Bude to znít divně ale samota mi připadá báječná :)

10 Lory Lory | Web | 7. dubna 2015 v 19:17 | Reagovat

[1]: Děkuji. Tomu rozumím, taky poslední dobou nějak nestíhám, ale na tohle jsem se tak těšila, že jsem zkrátka nějakou tu skulinku musela udělat :D I Am Machine je jedna z mých nejoblíbenějších, vážně krásná... celé album se podle mě vcelku povedlo :)

[2]: Díky za pozvání, jsem moc ráda, že tě máme zpátky :)

[3]:[4]: To je zkrátka realita no... děkuji :)

[6]: Děkuji ti moc, zrovna od tebe si toho skutečně vážím. A jsem ráda, jestli tě tohle donutilo přemýšlet, o to já se celou dobu snažím - abych nepsala naprázdno, ale něco tu zanechala.

[7]: Díky. Myslím, že bych měla, až budu mít čas, tak se na to podívám a stavím se :)

[8]: To je to správné označení - nadhled. Před tím mě to vůbec nenapadlo, ale máš pravdu. Díky, jsem ráda jestli to někoho donutilo se zapřemýšlet :)

[9]: Nezní to divně, občas skutečně je. Ale jako je to se se vším - nic se nesmí přehánět. A děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015