--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Jednou přijde duha

16. dubna 2015 v 17:02 | Lory |  My Diary
Den se se dnem sešel a tak se stalo, že i ten měsíc najednou opět utel jako voda. Čas plyne neskutečně rychle a i když bychom si to možná přáli a pokoušíme se o to, zastavit nelze. Stejně jako ani urychlit. Ale tím vším, co představuje, je zcela výjimečný. Každý okamžik se stane jen jednou a i přesto, že jedna minuta bude stále stejně dlouhá ať už dnes nebo zítra, právě díky jejímu využití se může stát, že zmizí jako pára nad hrncem, aniž bychom si ji vlastně všimli. Stejně tak se ale může táhnout jako nepříjemně hustá ranní mlha, stejně těžká a lepkavá. Jak už to tak bývá, člověk si nejdéle pamatuje tu mlhu. A tak přestože se za tenhle měsíc stalo určitě spoustu pěkných věcí, pamatuji si jich o poznání méně než těch negativních, kterými jsem zaslepena. Vždy je to tak trochu boj dát dohromady měsíční seznam - možná si to začnu psát průběžně. Snad jsem na nic důležitého nezapomněla... vzpomínky jsou tak opomíjivá záležitost.



Igelitový zajíček
Tak máme za sebou i ty letošní Velikonoce, společně s prázdninami. Nejdříve mi připadaly neskutečně dlouhé a první dva dny jsem si říkala, že možná zešílím, ale nakonec se vše přehouplo přes takovou tu středovou hranici a já najednou zjistila, že bych si měla už zase nařídit budík na časnou hodinu ranní, což se mi samozřejmě nijak nezamlouvalo. Co se týče svátků jara, já tyhle záležitosti moc neprožívám. U nás moc lidí nekoleduje a když už jo, my děláme, že nejsme doma - nebudu přece rozdávat, když sama mám málo a lidi odsud se mnou nepromluví, co je rok dlouhý a když už někteří z nich ano, tak jak jsem se nedávno přesvědčila, nemusí to být příjemné. Doma jsme barvili vajíčka - ehm, já je barvila, taky to tak vypadalo. Měli jsme nádivku a pár jedinců švihalo pomlázkou, ale to je asi tak všechno. (Co se týče záležitostí na fotkách, ta poslední mi připadá moc zajímavá. Je fascinující je se černá ovce najde prakticky všude.) Naskytl se ale čas a jelikož mi stále přebývá nějaká ta barva na textil a našla jsem i tričko (podle profilovky jste si toho mohli též všimnout) udělala jsme si nové triko, tentokrát se skupinou Of Mice & Men. Není to nijak mistrovské, ale mě se líbí zadní strana a aspoň je to čitelné. Co myslíte?


Tys tomu vážně věřil?
Měsíc duben se mi tentokrát ukázal v pravém aprílovském nádechu a to ať už se jedná o nepříjemné počasí nebo o lidi. Neustálé změny teplot, vítr a bezvětří, sníh a náhle sluníčko mě drásají. Na výsměch téhle hrůze se nakonec objevila i duha - posel naděje. Neustále mám pocit, jako kdyby mě přejel parní válec a skutečnost, že po následující tři týdny jsem bez pokoje, tomu taky zrovna dvakrát do not nepřihrává. Co se Aprílu coby 1. dubna jako takového týče, nebylo to letos nic moc. Vystřelila jsem si asi jen z jednoho člověka a ani na mě s žertíky nikdo neplýtval. Možná už jsme z toho prostě v tomto období vyrostli a až později se vrátíme.
Pamatujete se na zmínky z minulého deníčkovského zápisu, kdy jsem psala o mém setkání s bývalými spolužáky a o tom, jak jsem zvědavá, co se mi stane další den? Jako kdybych budoucnost tehdy předpovídala. Starý spolužák to tedy nebyl, i když teď nevím, co z toho by bylo lepší. Asi měsíc nebo dva zpátky ke mě přišel jeden klučina z vyššího ročníku a měl jisté průpovídky a poznámky kvůli tomu, s kým se bavím a nebavím. Tehdy jsem si řekla, že je to debil a ignorovala ho. Nikdo mi nemá právo říkat, s kým se smím a nesmím vídat. Jeho záměry nechápu. To si vážně myslí, že tím něco dokáže? Zvedá si ego? Nebo mi závidí, když se na mě usměje štěstí a snaží se mi ho zničit? Co mu tohle celé přinese? Jenže, co je moc - to je příliš. Tento den za mnou přišla jeho řekněme přítelkyně-kráva, že mi chce něco hodně důležitého sdělit. Já byla v dobré náladě a nic mi nedošlo, když se tak stalo, bylo už pozdě. Ne, že bych si z jeho keců něco dělala, ale při vědomí, že minulý týden se mi to stalo znovu (tentokrát už jsem se ale neudržela a poslala ho slušně řečeno do horoucích pekel), je toto počínání při nejmenším otravné a nepříjemné. Nejsem zvědavá, jak se to vyvrbí dál, jelikož to není to správné vyjádření. Ale doufám a těším se, že mu někdo konečně nakope tu jeho slavnou řiť za tuhle buzeraci na okolí...


Čokoláda je droga!
Přesunu-li se do okruhu školních záležitostí, tou pro mne asi (určitě) nejdůležitější událostí bylo slavnostní vyhlášení 9. dubna, o kterém jste si společně s povídkou mohli přečíst už před tím zde. Nějak tomu pořád asi nemůžu uvěřit. Ráno jsem se probudila a už už jsem si chtěla říct, že to byl krásný sen. S toutou událostí také přišla nabídka účasti na tzv. "kurzu tvůrčího psaní" kam jsem se přihlásila a už se tam moc těším. Bude to nová zkušenost a ty tři dny by nakonec mohly být docela fajn strávené...
Po prázdninách a opětovném nástupu do školní budovy nás nikdo ani zdaleka nešetříl, čehož důkazem byla i nultá a první spojená hodina chemie hned první den, což byla po ránu přímo smrtonosná kombinace, vlastně se divím, že ještě žiju. Ve čtvrtek jsem si den zkrátila a kvůli zmiňovanému vyhlášení jsem mohla odejít dřív. Na závěr týdne naší třídu čekala každoroční přednáška, akce, stmelování kolektivu... či jak to nazvat. Letošním tématem byly drogy, tabák a návykové látky obecně. Bylo to zajímavé, dozvěděla jsem se něco nového o tématu i o třídě a ráda jsem si to poslechla, ale čtyři hodiny s malými přestávkami jsou až přespříliš dlouhá doba na to, aby se člověk soustředil a nezbláznil zároveň, ještě když vezmete v potaz, že dvě hodiny mi třeštěla hlava jako trám, to už jsem jednu chvíli myslela, že vybouchne. Naštěstí se později program rozptýlil a já se zase dostala do vcelku normálního stavu.
Jak už jsme zmiňovala jednou, všichni zcela jistě víme, že se nacházíme v období Aprílu. To ale neznamená jen vtípky, ale též se toho týká i jistý Apriáles, na kterém se volí král školy pro Majáles, kterého se též brzy dočkáme. K této události jsem se nachomýtla včera. Musím uzna, že letos to bylo povedené, nikdo se nemračil a byla zábava. Smálo se, fotilo se, křičelo se, tleskalo se a psaly se transparenty. Každým rokem je to trochu podobné, ale hold originalita neroste na stromech, i přesto se ale opět našlo pár neohraných hlášek. "Netuším, co se zde má dít, snad mám tu s někým soulož... soutěžit!" Jako byla například básnička našeho zástupce, která se nakonec bohužel neuplatnila.
Poslední týden nám také klepe na dveře jaro, konečně jsme se dostali i na chalupu, kde už to místy kvete vážně krásně. Bohužel, když už konečně bylo sluníčko, vyhnala nás bouřka.


Něco ohledně vesmíru
Abych se po dlouhé době trochu vyjádřila i k technickým záležitostem a věcem, co se točí okolo blogu jako takového, rozhodla jsem se vymezit tomu teď a tady menší prostor. V první řadě chci moc poděkovat za krásnou návštěvnost, která mi během prázdnin stoupla neskutečně vysoko - nikdy jsem neměla přes 400 návštěvníků za týden, což je skutečně nádherné číslo, ještě když se zde zdrželo přes celý týden. Mockrát děkuji. Druhým bodem je aktivita. Nejspíš už jste si všichni všimli, že dávno nevedu LU každodenním stylem, ačkoliv na blogu jsem, už nějak nezvládám psát články každý den nebo obdem, aby měly smysl. Tím kvůli nestíhání upadá i obíhání ostatních, za což se omlouvám. Rozhodla jsem se zrušit affs. Ale neděste se - jen mě napadlo změnit jejich název, dále to bude záležitost obstarávající "spřátelené blogy". Ještě mě vhodný název nenapadl, ale přemýšlela jsem nad něčím, co by se hodilo podtstatou k blogu a adrese. Zatím mě napadlo: blackstars; stars; fallen angels... případně můžete napsat do komentářů, co napadá vás, za to bych byla vcelku vděčná.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rosetta Rosetta | Web | 16. dubna 2015 v 19:34 | Reagovat

Já mám asi tři roky po zpátku Velikonoce radši než Vánoce!!! Ten kluk a jeho holka jsou asi pěkný paka :( je dobře že je ignoruješ :) ty fotky co máš v článku jsou moooc hezký :)

2 HockeyGirl HockeyGirl | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 18:26 | Reagovat

Pěkné tričko, povedlo sei t;)

3 Beatricia Beatricia | Web | 18. dubna 2015 v 8:04 | Reagovat

Krásný a podrobný úryvek ze života. To se mi moc líbí, protože není vyumělkovaný, jako různé povídky apod.
Jinak, trapné lidi je dobré ignorovat a být nad věcí a nepolemizovat. Děláš to dobře. ☼☼☼

4 Lory Lory | Web | 18. dubna 2015 v 13:09 | Reagovat

[1]: To já tedy zase ne, pro mě určitě ty Vánoce, i když z křesťanského hlediska jsou Velikonoce významnější. Myslím, že pako je pro ně slabé označení :D Díky.

[2]: Děkuji :)

[3]: V těhle typech článků se snažím především o uchování reality, k tomu také slouží. Snažím se, máš pravdu x)

5 - monika - - monika - | Web | 18. dubna 2015 v 17:30 | Reagovat

... děkuju ...

6 Faint Faint | Web | 19. dubna 2015 v 11:15 | Reagovat

Veľmi sa mi páči názov tohto článku :) Je to také pozitívne a pripomína mi to tiež posledné obdobie a tiež deň, kedy som mala vážne depky a na balkone som uvidela motýľa no to bolo úžasné.
Veľkú noc tiež nijak extra neprežívam  - vlastne je to pre mňa ťažké obdobie a som rada, že je to za mnou :)
Kráľa a kráľovnú sme si volili tiež :) bola aj diskotéka a hoci som tam strávila len pol hodiny, hrozne ma boleli lýtka - vlastne doteraz.
A ten chalan a dievča tak to nechápem. Ignor a slúchadla :)

7 Faint Faint | Web | 19. dubna 2015 v 11:19 | Reagovat

[6]: a zabudla som :) páčil by sa mi názov blackstars. Poslednú dobu sa mi páči všetko možné s vesmírom - Muse k tomu prispeli :)

8 Allex Allex | E-mail | Web | 19. dubna 2015 v 15:21 | Reagovat

K nám na Velikonoce taky nikdo nepřišel (=přišel, ale "nebyli" jsme doma) :D
U nás to už taky celkem dost kvete. :-)
Páni, skvělá návštěvnost, gratuluji! ;))

9 Vall Vall | Web | 23. dubna 2015 v 18:50 | Reagovat

Líbí se mi název článku :) Dost dobré!
Krásné obrázky! Ta duha je kouzelná :)
K výhře gratuluju :)
Já si Velikonoce celkem i užila. No, až na nějaké maličkosti! Utekly mi rychle.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015