--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

The end of the beginning

2. května 2015 v 13:47 | Lory |  (psycho)úvahy a zpovědi jedné náctileté
Kolikrát už jsem nad tím přemítala. Zvažovala dokolečka dokola všechny možné varianty a způsoby, které jsem v tu chvíli byla schopná vymyslet. Nikdy mě ale ani na chvilku nenapadlo, že by to mohlo být takhle. Věděla jsem to. Od začátku jsem věděla, že všechno má svůj konec a nemůžu se v tomhle zoufalém stavu nacházet do nekonečna. Už mockrát jsem říkala, že se vzdávám. Nechávám věcem volný průběh. Jenže nikdy jsem to nedokázala. Říká se, že do té stejné řeky znovu nevkročíš, ale pokud byl důvod tvé návštěvy opravdový, skutečnost je taková, že se do ní budeš vrhat po hlavě tak dlouho, dokud se neutopíš. Byly ale i nadějné chvíle. Znáte ty okamžiky, kdy se při každém nadechnutí tetelíte a jste tak strašně rádi, že právě teď a právě tady můžete být? Zcela uhranutí a polití tím pocitem bezvýhradného štěstí? Moment, kdy si řeknete, že na světě je vážně krásně? Tak přesně o takových mluvím a že jich nebylo málo. Přesto všechno jsem chtěla konec, tak strašně moc jsem ho chtěla a byla jsem odhodlaná. Ať jsem se ale snažila jakkoliv a sebevíc, čím víc se mi má snaha dařila, tím víc jsem se cítila prázdná. Už vím, že nechci, aby to končilo. Až teď si uvědomuji, jak velkou díru tohle celé ve mě nakonec zanechá. A že vlastně o nic nikdy nešlo a nebylo? No a co!

Čas letí tak strašně rychle a nadcházející loučení už teď bolí. Nejsem sama, kdo si to uvědomuje - nebo v to každopádně aspoň doufám. Jestli se mi kdy něco povedlo, teď to bude pryč. Jakmile se vztah kteréhokoliv druhu přesune z reality na stav online, znamená to dřív nebo později konec. Oba dva vedou svůj normální každodenní život. S novými lidmi, povinnostmi, problémy i radostmi. Veškerá snaha, kterou jsem vyvinula a vynaložila, přes síť v konečné fázi úplně vyprchá. Kdy přemrzí i to psaní? Možná brzo a možná ještě rychleji. Konec dříve než byl začátek? To ne, to nejde, není to spravedlivé. Všechno se rozsype jako domeček z karet a tehdy, co dopadne na zem i ta poslední kartička, špetka naděje, zmizí i to jisté cosi ve vzduchu. To, kvůli čemu jsem byla šťastná. Z čeho mi bylo častokrát k pláči. Kvůli čemu se mi smáli a zároveň i to, za co jsem byla tolik vděčná a pyšná.

Nejspíš tomu jen pořád nemůžu zcela uvěřit. Vteřiny tikají a každým klepem do klávesnice se můj čas krátí. Jak ho trávím? Zoufáním nad hloupostmi. Jako by se najednou vesmír spykl a i tu poslední chvilku, co mohu strávit v přítomnosti, mi nějak kazí. Posunuté hodiny, volné dny, změněné termíny, nemoci... to všechno mi padá jako klacíky a kameny pod nohy. Everything's about to change. Možná, že máš vážně pravdu. Snad je tohle uzavření jedné malé kapitoly v téhle, jak doufám, tlusté knize. Odejdeš, odezníš a já budu žít dál v téhle díře na konci světa. Všechno bude zase dobré a jen lepší. Jenže při každém i letmém pohledu se přesvědčuji o opaku, o tom, jak strašně budu jednoho dne vypadat. Litovat a těžce vzpomínat, to všechno mi bude chybět - i když vlastně ani není co. Jo, bolí to, ale nemělo by. Vážně nevím, co budu jednoho dne dělat až se stane něco skutečného, velkého a hmatatelného. Asi jsem prostě jen moc měkká. Ano, vážně se mi teď mlží oči. Sebelítost nikam nevede, toť pravda, jenže občas to zkrátka jinou cestou nejde.


Cause this is not the end
It's time now to transcend
And start another journey
Or go back to amend the life you lived before
You know it's always been up to you
So now it's time for you to choose

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ta mrtvá Ta mrtvá | Web | 2. května 2015 v 17:51 | Reagovat

A co jsem podle tebe chtěla říct....by mě zajímalo :)

2 - monika - - monika - | Web | 3. května 2015 v 10:58 | Reagovat
3 silluety silluety | Web | 3. května 2015 v 19:58 | Reagovat

Sakraaa :(( kdyby si pokračovala ve psaní, tak se bezesrandy rozbrečím :/ rozumím ti a zároveň ne.. zamilovaná? na tomhle blogu jsem to snad ještě nezaznamenala, nebo možná nebyla aktivní během doby, co jsi něco na tohle téma psala..
nevím co na tohle napsat. Je to strašně smutný.. ale asi je jasný, že se vaše cesty rozdělí. Je to tak vždycky. A nebo se to zlepší, ale dřív či později se tahle kapitola uzavře ještě hůř. Není to ale podmínka. Třeba to bude jak v pohádkách - žili šťastně až do konce.
Nevím, jsi s ním? Je toho strašně moc, z čeho by se dalo posuzovat. Ale doufám, že se to zlepší, vyřeší, nebo prostě tak :/ to zvládneš :)) několikrát si mi psala, že kdybych cokoliv potřebovala, tak ať napíšu. Jestli chceš, tak mi taky můžeš napsat, spíš se nějak vypsat, protože já ve své hlavě žádná moudra nenosím.. bože, je mi tě úplně strašně líto :/ (a písnička je boží :)..)

4 Calistka Calistka | Web | 4. května 2015 v 17:03 | Reagovat

Máš velmi krásný blog. Zaujaly mě zrovna návody takže hned jdu vyrábět velikonoční tulipánky! :D :)

Jinak mě velmi fascinuje tvůj styl psaní, oblékání a vůbec celkově blogu! Opravdu originální!

5 majas-serials majas-serials | 5. května 2015 v 15:43 | Reagovat

Z tvého článku jsem maličko zmatená, vychází z toho na mě až příliš moc pocitů i když věřím, že to byl tvůj záměr.. chvilku jsem měla pocit, že končíš s blogem a nebo plánuješ sebevraždu, ale teď si spíš myslím, že se loučíš s někým koho miluješ a nebo s přáteli (to je vlastně skoro to samé)a už to nebude jako dřív.  Takové věci vždycky bolí, ale já zastávám názor, že když se něco pokazí, tak se to pokazit mělo. A i když někteří lidé ocházejí a ty nechápeš proč, tak zase noví přicházejí a postupem času člověk zapomene...

6 Marča Marča | Web | 5. května 2015 v 17:30 | Reagovat

awww ta písnička si mi starašně líbí,pouštím si ji stále do kola,musím ji stáhnout :) :3

7 L.| OutOfHell.blog.cz L.| OutOfHell.blog.cz | Web | 5. května 2015 v 21:25 | Reagovat

Musím říct, že tvůj článek ve mě zanechal spoustu smíšených pocitů. Nevím co si mám myslet, kterým směrem své myšlenky ubírat. Jsem opravdu zmatená.

8 Kikča Kikča | E-mail | Web | 6. května 2015 v 16:34 | Reagovat

Musím být upřímná, chtělo se mi totálně brečet, ale jsem i zmatená.. :/
Nevím, co si o tom mám myslet :o
(Ta písnička je boží, dokonale sedí k článku :)) )

9 Ta mrtvá Ta mrtvá | Web | 8. května 2015 v 6:34 | Reagovat

Ahoj jak se máš?

10 silluety silluety | Web | 8. května 2015 v 11:01 | Reagovat

(jinak důležitý http://silluety.blog.cz/1505/dulezite promiň že to píšu sem :D..)

11 Beatricia Beatricia | Web | 8. května 2015 v 17:18 | Reagovat

Krásně a působivě jsi vložila sondu do svého nitra. Opravdu píšeš skvěle. Výsledek je ale smutek a nerozhodnost. Já jsem realista a pragmatik a řeším vše rázným řezem. Když konec, tak konec bez dlouhých ceremonií. Hledět dopředu a očekávat věci příští. Každý  mrak má stříbrný okraj. Bude zase dobře. ☼☼☼

12 Lory Lory | Web | 8. května 2015 v 18:17 | Reagovat

[1]:[9]: To se dá vyložit různě, ale celkově jsem myslela tvé pocity, rozpoložení a tak dále... v popisování skutečností nejsem moc dobrá, promiň. Btw až budeš příště komentovat, mohlo by se to taky trochu týkat tématu v článku, děkuji.

[3]: No už to tak asi bude, to slovo jsem dřív nechtěla používat, ale nejspíš ano, "zamilovaná". Nejsem, vlastně nic není, asi jsem jenom ta naivní zahleděná puberťačka, ale i tak je to pěkná zátěž. Pochybuji o zlepšení, hlavně když se teď ještě jedná o změnu školy, tak... buď teď nebo nikdy. Vlastně většina těch ponurých úvah, co vydávám, jsou kvůli tomuhle, ale nebylo to poznat. Děkuju moc, opravdu si toho hodně vážím. Ráda bych si s někým promluvila, ale tohle teď už nejspíš musím vyřešit sama, nějak to půjde :) Musí...

[4]: Děkuju, to mě těší. Sice nevím, jak bych mohla být fascinující - ačkoliv přeneseně samozřejmě - ale díky :)

[5]: Záměrem to nebylo, ale spíš jsem chtěla vyjádřit, jak se teď cítím já a já jsem jednoduše zmatená. Blog neruším a něco jako sebevražda to díky bohu taky nehrozí. Vlastně máš naprostou pravdu, odhadla si to dobře. No snad to tak má být...

[7]:[8]:  Tak to jsme tři.

[11]: Kdybych to uměla, taky bych věci takhle řešila, bohužel neumím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015