--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Marionette

7. června 2015 v 15:27 | Lory |  (psycho)úvahy a zpovědi jedné náctileté
Tak nakonec tam, v největším vzduchoprázdnu, nejsytější temnotě, našla sama sebe. Kéž bych to mohla říct o sobě. Je to ale vůbec možné? Lidská bytost je spletitá síť nervů a buněk, které společně tvoří jednu obrovskou a systematicky propojenou soustavu. Řekneme slovo, protože mozek udal povel. Ustoupíme krok vzad, jelikož mozek se tak rozhodl. Jak by tedy mohl člověk nalézt sám sebe? Jak by tam někde v tom hustém a neproniknutelném lese, komplikované říčce mohlo existovat něco víc? Něco jako duše?

Častokrát uvažuji nad tím, jaká je naše skutečná úloha zde. Podstata existence nebo snad alespoň cesta, kterou směřujeme. Spekulace o životě po životě tu už byly mnohokrát a vždy taktéž i budou. Smrt je až přespříliš diskutabilní téma na to, aby se o něm někdy přestalo mluvit. Nedávno mě ale tak napadla dosti zajímavá myšlenka: co když jsme jen loutky? Jsme otroci vlastních tkání. Klony, jeden jako druhý. Naše záměry jsou rozdílné a přesto docela stejné. Možná na první pohled vypadáme odlišně, ale uvnitř jsme totožní. Jak by to mohlo vůbec být naopak? Nemůže.
Na otázku "Proč?" odpověděl zněním: "Protože jsi to ty." Co je tohle ale za odpověď, když mezi námi vlastně není žádný rozdíl? Ani odůvodnit nechce. To je prachsprosté pohrdání. Chodíme po světě, s hlavou svěšenou do země nebo přesně naopak nosem vysoko k nebi. Každé ráno se vzbudím se stejným nebo při nejmenším podobným úmyslem: dokázat něco víc. Je to jako stereotypní rutina až přespříliš prostá na to, aby byla naše vlastní. Někdo tam nahoře se právě nudí. Hraje s námi šachy a přemýšlí, koho vyhodit zrovna dnes, komu dát falešné naděje a zdali se někomu poštěstí. Možná bych se měla bát, hned na druhou stranu se ale musím smát sama sobě. Na osud nevěřím, je to směšné, i přesto jsem ale na rozpacích.


Zajatci vlastní spletitosti a jednoduchosti. Pořád tajně doufám, že se snad jednoho dne cosi změní. Chybí mi ten pocit chladu. Člověk mrzne, má husí kůži, ale zároveň ho jakási nepochopitelná maličkost hřeje u srdce. Z jádra bytosti se pak příjemně hřejivé teplo rozptýlí do celého těla. Zalije mysl a všechny myšlenky. Tehdy jsem ve vlastní tělesné schránce jako v nejhlubším koutě temného vězení. Nemohu z ní utéci, už není kam se dál schovat. Možná, že nejsme jen změď drátů. Jsme pěšáci, kteří táhnou za cílem, jež nikdy neviděli a nejspíš ani nepoznají. Zbytečný boj. Sepisujeme si svůj list trofejí, aniž bychom přemýšleli nad tím, co pro nás která znamená. Chceme mít jen další zářez na špalku či snad seznam jizev.

Ani nevím, o co se snažím. Snad pochopit sama sebe, zjistit, co vůbec znamenám. Jsem jedna ztracená existence, deprimující člověk a usedllý snílek, který má strach své touhy zrealizovat. Hvězda, jež je zoufalá z toho, že by někdy mohla zářit, i když to je tím jediným posláním, které má. Čím to? Těžko říct. Je obtížné se jen snažit o to se snažit. Někam dojít, něco získat, překonat tu vlnu nátlaku a odporu. Proč? Protože všichni jsme jen loutky a čekáme, až někdo zatahá za provázky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ta mrtvá Ta mrtvá | Web | 7. června 2015 v 16:27 | Reagovat

Ahoj pěkné obrázky :) hlavně ten poslední :3

2 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 7. června 2015 v 17:57 | Reagovat

Opravdu zajímavá úvaha. Já svojí úlohu zde ještě nějak nenašla, pripadam si zbytečná :-\

3 Beatricia Beatricia | Web | 7. června 2015 v 19:11 | Reagovat

To je krásné a závažné čtení, nutí k zamyšlení. Některé pasáže jsem četla dvakrát. Opravdu jsme figurky na šachovnici, kterými pohybuje nějaká vyšší moc. Říká se jí osud. ☼☼☼

4 Faint Faint | Web | 7. června 2015 v 21:24 | Reagovat

Brutálna úvaha :O Fakt nemám slov k tomuto.
Vo svojej podstate sme rovnakí: Chceme lásku.
Nomyslím, že je v nás veľa odlišností.
A túto hru si vedieme len my sami, určujeme smer ako pôjde ďalej.

5 Calistka Calistka | Web | 7. června 2015 v 22:51 | Reagovat

Krásně jsi změnila vzhled blogu. Velmi, ale opravdu velmi se mi líbí! :) I mě občas napadají zvláštní úvahy. Uvědomila jsem si tak trochu, že člověk na světě není pro sebe, ale pro jiné a to je podle mého názoru naše úloha zde...

6 Angelique Angelique | Web | 8. června 2015 v 21:20 | Reagovat

na blogu je finálové hodnocení vgs

7 gesingy gesingy | 8. června 2015 v 21:32 | Reagovat
8 Angelique Angelique | Web | 8. června 2015 v 22:05 | Reagovat

screeni mi nastavení stránky a řeknu ti, protože podle mého nastavení to nikdy nedělá (jedno z mých nastaveních najdeš v poslední lekci PFS Graphics Lessons)

9 Lory Lory | Web | 8. června 2015 v 22:15 | Reagovat

[2]: Zbytečný nejsme nikdo, ale často nám to tak bohužel připadá - to potvrzuji.

[3]: Na osud jako takový nevěřím, ale něco námi skutečně hýbá. Děkuji.

[4]: V tom máš pravdu,i když si tedy nemyslím, že bychom si cestu určovali výhradně jenom my sami, na tom se podílí i okolí a již zmiňované "provázky" - ty potom především. Díky :)

[5]: Děkuju moc, to jsem ráda, jestli se líbí! :) To já taky, ale i přesto stále bádám...

[7]:[6]:[8]: Dívala jsem se. Já vím, to jsem četla, ale znáš to - byla jsem už pak jednu chvíli tak nepříčetná, že jsem byla šťastná, když se mi to podařilo nastavit jakýmkoliv způsobem. Díky za ochotu, dneska už to nestihnu, ale zítra  ti pošlu ten screen a ozvu se :)

10 Angelique Angelique | Web | 9. června 2015 v 22:35 | Reagovat

jde o to, že pozici stránky máš vlevo a obrázek v pozadí uprostřed (tady máš třeba systém, jak to nastavuju já -http://nd06.jxs.cz/118/811/2c3b51083f_101120653_o2.png )

11 Jewellery Jewellery | Web | 10. června 2015 v 10:44 | Reagovat

Máš moooc hezký nový design :) úplně nejvíc se mi líbí to záhlaví a popisky <3

12 Lory Lory | Web | 10. června 2015 v 17:31 | Reagovat

[10]: To mi nedošlo. Díky za pomoc :)

[11]: Děkuji, to jsem ráda, jestli se líbí :)

13 Elis Elis | Web | 11. června 2015 v 19:54 | Reagovat

Naše životy ovlivňuje mnoho věcí, společenské zásady, politika atd. ale myslím, že osud existuje, že to co se má stát se stane a vždy se rozhodneme tak, aby byl naplněn...

14 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 12. června 2015 v 11:43 | Reagovat

Krásná úvaha. Obecně o věcech jako "smysl života", "podstata člověka zde" je hodně zajímavá na přemýšlení. Děkuji ti za obohacení mysli :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015