--- WELCOME TO THE RESISTANCE ---

Téma týdne: Nikdy

5. července 2015 v 22:13 | Lory |  Téma týdne
Nikdy. Vždy. Jak proměnlivá se tato slova mohou zdát, avšak ještě více nestálá jsou ve skutečnosti. Co zmůže jejich význam? Co značí jejich použití? Když postupem času vyzní do větru a zůstane jen prázdná ozvěna toho, že kdysi bylo nějaké vždy, z něhož se stalo možná a nakonec zbylo jen pouhopouhé nikdy. Lidé používají slova, jejichž pravý význam očividně neznají. Naslibují páté přes deváté, a přesto nakonec nevyplní zhola nic. Teď jen suše vzpomínám na všechno to, co bylo řečeno. Jak nechtěl, jak neudělá, jak slibuje. Je to takový paradox bytí, když se bavíte o neštěstí a existencích ostatních se značným posměšným podtextem v hlase a nakonec toho všeho se vám stane úplně to samé, i když jste se ještě do nedávna domnívali, že to přeci není nikdy možné. A tím to celé je. Žádné nikdy neexistuje, žijeme v dimenzi, jež je neustále v pohybu, nezastavuje se ani na okamžik a možnou věcí se stává každá s rozdílem toho, že některá je možná snadnějí a jiná dá dotyčnému více práce ke svému navršení. Proto je zcela zbytečné stavět palác s cílem nedobytnosti, když jednoho dne se i tento domeček z karet zcela zboří. Nezůstane kámen na kameni. Důsledkem jizev a puklin času, úderů vnějších vlivů nebo vnitřních rozbrojů.

Jak slunce zapadá, obloha potemněla a na vymeteném nebi vycházejí první hvězdy. Všechny tak neskutečně vzdálené a maličké, i přesto ale volné. Uvažuji jaké by to asi bylo stát se jednou z nich. Shlížet na všechny ty trable a problémy zeshora, na ty titěrnosti a nepodstatné maličkosti, kvůli kterým vůbec nestojí za to se trápit, ačkoliv já to i přes všechny tyto fakty stále dělám. Není to ani tak smutné jako spíše k zlosti. Vím moc dobře, že to nemá cenu a chci přestat, ale i tak z nějakého pro mne zatím zcela neznámého či nepochopitelného důvodu, nemůžu. Proč to celé? Víte to? Protože jsem si kdysi řekla, že se to nikdy nestane a já mohu pokračovat.


Nikdy bych to neudělal. Řekl a provedl čin.
Nikdy bych ti neublížil. Pravil a vštěpil bolavou ránu.
Nikdy bych tě neopustil. Dopovědel a vrhl se ke klice od dveří.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 6. července 2015 v 8:05 | Reagovat

Toto je perfektní filozofická úvaha na TT "Nikdy". Článek jsem četla dvakrát a obdivuji jeho hloubku a poselství. Je to dokonalý litereární výtvor. ☼☼☼

2 Calistka Calistka | Web | 7. července 2015 v 12:19 | Reagovat

Skvělá úvaha, já bych se nějak asi nezmohla na takový článek a proto musím dát Beatce přede mnou za pravdu! :) Vážně skvělé.

3 silluety silluety | Web | 7. července 2015 v 17:02 | Reagovat

U toho začátku bych tě možná opravila. Když ti řekne nikdy, tak v tu chvíli to může myslet vážně a víceméně to tak je. Ale, jak si i ty psala, že se nic nezastaví a všechno jde prostě dál a čas nakonec tomu člověku řekne, že to nebylo správné a to jeho nikdy pak ztrácí význam.
Ale jinak boží úvaha a napsala si to fakt dobře :) hold jsme jenom lidé a mílit se je lidské. Přece jenom nedělají to lidé kolem nás, ale hlavně i my :) on sice řekne, že by tě nikdy neopustil a nakonec to udělá, ale ty si to buď už udělala nebo uděláš :) (nemyslím nikoho konkrétního ;) ) nedá se tomu uniknout. Je hodně hnusný se schovávat za tuhle větu, ale jsme prostě jenom lidi..

4 Kikča Kikča | E-mail | Web | 7. července 2015 v 21:04 | Reagovat

Ten článek je vážně perfektní, plný emocí, je dokonalý, přesně jak už bylo řečeno nade mnou.. :-)

5 Páti Páti | Web | 8. července 2015 v 21:49 | Reagovat

Úžasný článek, opravdu. Také mi dělalo příšerný problém zapomenout, nebo si alespoň namlouvat že jsem zapomněla. Pak si na to vzpomeneš a zasměješ se tomu co za "blbost" ti uvízlo paměti.

Četla jsem tvé aktuální články, píšeš krásně, kreslíš krásně. Máš úžasný talent. A obdivuji to, že jsi překonala svůj strach z výšek, já bych do lanového centra nestrčila ani nohu. Ne kvůli strachu z výšek, spíš z toho že se ztrapním.

6 Elis Elis | Web | 9. července 2015 v 2:54 | Reagovat

Moc hezky napsané... osobně  slovo "nikdy" moc nepoužívám, jsem opatrná, nikdy nevíme co bude...

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. července 2015 v 17:37 | Reagovat

A protože vše kolem nás je neustále v pohybu, můžeme mít jedinou jistotu, že to "nikdy" a "vždy" nebude trvat věčně ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Dream big, work hard and don't be an asshole. - Mike Shinoda

Lory 2013 - 2015